Mýty o chlazení podlahou
O chlazení podlahovým vytápěním kolují různé mýty, protože zatím není v České republice příliš rozšířené, ale v zemích s teplejším klimatem je to velmi oblíbené řešení. Velkoplošné chlazení je sice oproti splitové klimatizaci náročnější na správný návrh, ale odměňuje se vysokým komfortem a ekonomikou provozu.
- Mýtus 1: Budu mít chlad pouze u nohou a na hlavu mi bude teplo.
- Mýtus 2: Podlaha se rosí a kondenzuje na ní voda.
- Mýtus 3: Podlahové vytápění nemá dostatečný výkon.
- Mýtus 4: Podlahové chlazení není efektivní, protože chladím nejprve vodu.
Budu mít chlad pouze u nohou a na hlavu mi bude teplo.
Rozdíl teplot je větší u splitové klimatizace a zvyšuje riziko spojené se zdravotními obtížemi při jejím nevhodném použití. U podlahového chlazení je sice teplota podlahy nižší o pár stupňů Celsia, ale nevzniká nepříjemný průvan, vzduch v místnosti proudí přirozeně a přenos tepla probíhá především radiací.
- Podlahové chlazení využívá nízkého teplotního spádu pro chlazení (např. 22°C / 18°C). Velkou plochou se potom předává chlad (resp. odebírá teplo) o výkonu cca 30 - 40 W/m 2 do prostoru. V závislosti na podmínkách se potom povrchová teplota podlahy pohybuje okolo 20°C a průměrná teplota v prostoru okolo 24 °C. Rozdíl je tedy pouhé 4°C.
- Splitová klimatizace v režimu chlazení má teplotu na výparníku okolo 6-8°C a vyfukovaný vzduch má teplotu kolem 10°C. Rozdíl průměrné teploty a vyfukovaného vzduchu je až 14°C.
Podlaha se rosí a kondenzuje na ní voda.
Při správném návrhu systému a konfiguraci tepelného čerpadla nemůže nikdy ke kondenzaci docházet.
- Výstup studené vody z tepelného čerpadla je optimalizován na teplotu nad rosným bodem. V pokojovém termostatu tepelného čerpadla je čidlo vlhkosti vzduchu a tepelné čerpadlo si v reálném čase přepočítává hodnotu teploty rosného bodu. Na základě tohoto údaje se optimalizuje teplota na výstupu do podlahového topení tak, aby byla vždy nad rosným bodem.
- Navíc tepelné čerpadlo přidává bezpečnou rezervu k této teplotě, aby kompenzovalo rychlé změny teploty a vlhkosti v prostoru.
- Střední teplota podlahy je navíc o další 2°C vyšší než výstup studené vody z tepelného čerpadla.
Podlahové chlazení nemá dostatečný výkon.
Pro plnohodnotné chlazení je třeba chladící výkon ověřit ve fázi projektu a při návrhu tohoto systému chlazení je nutné zvážit všechny jeho limity. Ovšem u většiny domů s podlahovým topením bez radiátorů je možné používat tento systém chlazení v kombinaci s tepelným čerpadlem IVT AIR X bez jakýchkoliv dodatečných nákladů.
- Výkon podlahového chlazení je ovlivněn především plochou, která může chlad předávat, podlahovou krytinou a provozními faktory jako je teplota rosného bodu, výstupní teplota vody a teplota v prostoru.
- Věnujte dostatečnou pozornost řešení už při návrhu. U chlazení tepelným čerpadlem do podlahového vytápění je nutné zvážit a optimalizovat všechny aspekty, aby systém fungoval ideálně.
- Omezte solární zisky. Největší zisky z oslunění oken je vhodné řešit ideálně venkovními roletami a dům dostatečně zaizolovat.
- Nebojte se kombinovat různé typy velkoplošného chlazení. V případě, že je podlahová plocha příliš malá pro zajištění dostatečného výkonu chlazení, tak je možné využít kombinace spolu se stropním nebo stěnovým velkoplošným chlazením.
- Myslete na současnost provozu, která je dalším důležitým aspektem podlahového chlazení. V průběhu léta je objekt chlazen kontinuálně 24/7 a dlouhodobě se v objektu udržuje příjemné klima. Z tohoto důvodu není nutné mít zbytečně vysoký špičkový výkon chladícího systému (jako má např. splitová klimatizace), protože chladící výkon je rozložen do průběhu celého dne.
Podlahové chlazení není efektivní, protože chladím nejprve vodu.
Podlahové chlazení je z pohledu ekonomiky provozu a efektivity srovnatelné nebo lepší než splitová klimatizace (v závislosti na typu a výrobci).
- Velmi účinné sdílení tepla radiací u podlahového topení mnohonásobně kompenzuje zanedbatelné ztráty, které vznikají přenosem tepla přes vodní výměník. Při chlazení podlahou má totiž až 60% podíl na přenosu tepla radiace a naopak u splitové klimatizace dochází téměř ze 100 % k přenosu tepla nucenou konvekcí. U nucené konvekce dochází k obtoku vzduchu přes výparník pomocí ventilátorů, které zbytečně spotřebovávají elektřinu a celkovou účinnost systému ještě snižují.
- Vysoký chladící faktor EER až 4,23, předčí svojí úsporností i splitové klimatizace. Tepelné čerpadlo IVT AIR X s vysokým chladícím faktrorem >