Návratnost investice do čerpadel země/voda se výrazně zkrátila
Zemní tepelná čerpadla mají o 20–40 % nižší spotřebu elektřiny než vzduchová. S růstem cen energií se návratnost investice výrazně zkrátila.
Tepelná čerpadla země/voda zažívají renesanci. Skokový růst cen energií vyvolal velkou vlnu zájmu o tepelná čerpadla nejen pro novostavby, ale také jako náhradu za stávající plynové a elektrické kotle nebo kotle na pevná paliva. Donedávna se největšímu zájmu našich zákazníků těšila čerpadla systému vzduch/voda, která mají sice nižší topný faktor než čerpadla zemní a nevýhodou je i jejich určitá hlučnost, ale byla levnější a investice do nich se vrátila rychleji než do čerpadla země/voda. Dnes díky větší úspoře elektřiny oproti vzduchovým čerpadlům roste popularita zemních čerpadel. A ptáte se proč? Mají totiž v porovnání se vzduchovými čerpadly o 20–40 % nižší spotřebu elektřiny.
A navíc se návratnost investice do nich výrazně zkrátila, protože ceny energií vzrostly mnohem více než pořizovací ceny čerpadel. Aktuálně je v porovnání s čerpadly vzduch/voda dle typu sběrače již méně než 4 roky a lze předpokládat, že se bude ještě zkracovat. Navíc jsou zemní čerpadla bezhlučná, mají mnohem delší životnost (o 30–50 %) a levnější i jednodušší údržbu. Jedinou nevýhodou tak zůstávají nároky na prostor pro zemní sběrače, kdy se potřebná plocha pozemku např. u rodinného domu pohybuje mezi 250 až 800 m2, či povolovací proces pro zemní vrty, které jsou vhodné pro malé pozemky. Vše popisuje Marek Bláha například v článku "Není čerpadlo jako čerpadlo".
A jak to, že jsou zemní čerpadla tak výhodná?
Odpověď je ve stálosti zdroje tepla. Princip tepelného čerpadla lze přirovnat k principu chladničky, která odebírá teplo potravinám a vytápí jím místnost. Zemní tepelné čerpadlo získává teplo z plošných kolektorů zapuštěných cca 120–200 cm pod povrch nebo z hlubinných vrtů a zde nedochází k velkým výkyvům teplot.
Efektivitu čerpadla udává topný faktor COP a ten je u zemních čerpadel vysoký po celý rok. I při mrazech dosahuje hodnot až 4,8 (0/35 °C). A čím vyšší COP, tím levnější je provoz čerpadla. Čím menší je rozdíl mezi teplotou prostředí, ze které energii získáváme, a teplotou topné vody pro vytápění, tím levněji tepelné čerpadlo topí. Prakticky to znamená, že nejnižší provozní náklady bude mít tepelné čerpadlo země/voda připojené k podlahovému topení a nejvyšší tepelné čerpadlo vzduch/voda připojené k radiátorům.
Je třeba doplnit, že tepelné čerpadlo může v létě fungovat také jako chladící jednotka a chlazení zejména z vrtů je mnohem levnější než klasická klimatizace.
Pro pořízení tepelného čerpadla je aktuálně možno získat dotaci z programu Nová zelená úsporám a lze také žádat o tzv. kotlíkovou dotaci pro náhradu neekologického kotle na pevná paliva.
